Milé squaw, milí spolubojovníci, stopaři, kumpáni a přátelé,

s příchodem prázdnin k vám vysíláme kmenové tamy-tamy. Vypadá to, že bychom se příští léto, v kulatém roce 2020, mohli vrátit zpět a opět se s vámi sejít na našem legendárním Pow-Wow na slunných stráních mezi lesem a řekou s dubovou alejí. Domlouváme se, jednáme, vyjednáváme… Brzy přineseme další zprávy. Držte nám palce.

Děkujeme Vám za vaši náklonnost, přízeň a See You… Pěkné prázdniny. Wakan-Tanka!

více zde...

www.lidovky.cz/martin-vechet-trutnoff-rozhovor-d4t-/kultura.aspx?

Řadu let o víkendu kolem 21. srpna probíhal hudební festival Trutnoff. Letos už druhým rokem bude zet areál Na Bojišti prázdnotou. Zakladatel přehlídky Martin Věchet se svou typickou „indiánskou“ dikcí vysvětluje, jaké okolnosti pauzu zapříčinily a jakou má festival perspektivu do dalších let.

Trutnoff se přes různé pokusy s hledáním nového místa, které nevyšly, nakonec vloni nekonal. Nekoná se ani letos. Znamená to, že festival de facto neexistuje?

Nad úplným koncem jsme neuvažovali. I když už po ročníku 2015, jehož hlavními hvězdami byli The Prodigy, se ve vzduchu vznášelo, že v nejlepším je přestat. Nestojíme o žádnou mučednickou čelenku, ale fakta jsou jasná. Z územního plánu, který máme v rukou, je to jasné černé na bílém. Ze sedmdesáti procent pozemků, kde se festival odehrával, jsou stavební parcely. Vlastní je developeři blízcí ODS a radnici, která je nechala zasíťovat. Realitky je dnes nabízejí k prodeji. Na festivalových loukách může stát téměř cokoliv do výšky 15 metrů. Nevíte dne ani hodiny, kdy přijde někdo s nabitou kešení a řekne, že tady chce stavět. S festivalem našeho rozměru, s celosvětově známými kapelami a několika pódii se nepočítá a nemá zde perspektivu.

více zde...

jak víte, naše kultovní setkání má pauzu. Náš pravidelný rituál odpočívá. Necháváme odpočinout Matce Zemi, půdě, vám, sobě i lidem z našeho kmene. Symbolicky necelý měsíc před obvyklým konáním našeho Pow-Wow k vám přinášíme několik Tam-Tamových informací. A dobré zprávy na závěr.

I když jsme z Bojiště za mnoho zim i díky vám vytvořili kultovní místo prodchnuté energií výjimečných setkání, nemá bohužel festivalovou budoucnost pro setkání našeho rozměru. Nedávno se k nám dostaly plány, co bude dál s Bojištěm. Je z nich patrné, černé na bílém, jak si jeho příští časy představuje trutnovská radnice, která určuje jeho budoucí ráz a podobu. Pro bližší představu je zveřejňujeme a předkládáme i Vám. Nad většinou festivalového území se vznáší rypadla jak hladoví orli. Neví se dne ani hodiny, kdy přijde někdo s nabitou kešení a řekne, že tady chce stavět. Ortel byl vyřknut.
 

Klikni pro zvětšení
 

Nucený odchod, ale také symbolický návrat ke kořenům

Pozemky, které radnice určila k zastavění a nedávno nechala zasíťovat, tvořily sedmdesát procent festivalového území. Samotný areál Bojiště, představoval jen zlomek pozemků našeho slavnostního Pow-Wow. Čtvrtinu z přibližně jedenácti hektarů. I když z Bílého domu zaznívá něco jiného, další časy festivalového území nejsou příliš veselé.

Budoucnost Bojiště je pro naše setkání nejistá a náš festival tam již nemá perspektivu. Pozemky v bezprostřední blízkosti areálu jsou určeny ke komerčnímu využití nebo k bydlení. Může zde stát cokoliv – supermarket, sklady, bydlení. Baráky pro komerční využití do výšky 15 metrů. Co je jisté a z plánů jasné - s festivalem našeho rozměru s několika pódii a našimi kapelami se na tomto místě nepočítá. Osvícenost schází, invence pláče, jak hory po dešti. Nebyla vůle z Bílého domu pozemky uchránit před developery, aby se z nich nestala komerční zóna. Každá osvícená rada starších by udělala vše pro to, aby se pozemky podařilo uchránit a festival, který má navíc ve svém názvu jméno města a je díky němu známé, uchránil. Tady se stal naprostý opak. Radnice je na podnose připravila developerům. Všechny ostatní řeči o údajné podpoře festivalu z Bílého domu a jeho okolí, jsou jen alibistické a pokrytecké žvásty bezzubé báby.

Jak známo, pod horami vládne podivný režim s autoritativními rysy. Odplata za nepoklepávání po ramenou, občanské aktivity, projevení názoru a odmítnutí nechat se zmanipulovat na sebe nenechá dlouho čekat. Jak napsal před časem výstižně Respekt, který dělal reportáž o naší snaze přejmenovat ulici po náčelníkovi: „Kdo chce smírné zacházení radnice, nesmí kritizovat.“ Svých názorů a postojů, se slovy náčelníka, přirozeně vzdát nemíníme.

Je to v podstatě malý zázrak, že ten festival, dle šamana a gurua undergroundu Martina Jirouse manifestace radosti, přežil přes různé peripetie do dnešních dnů, třicet let v malém městě pod horami, za nímž končí koleje.

Vše dobré...

Vše špatné je ale k něčemu dobré. Po vyhlášení pauzy se nám nashromáždilo na dvě desítky nabídek z různých koutů naší země, které jsou nesrovnatelné s těmi, které nastavila trutnovská radnice. Místa to jsou zajímavá a pěkná, vstřícnost milá. Na původním místě pod horami není možné rozvíjet nové vize. A tady se otevírají nové dveře vnímání (s odkazem na The Doors of Perception). Tak uvidíme... Půjde-li vše dobře, mohli bychom se vrátit s našim rituálem a Pow-Wow příští rok nejspíše v jiných teritoriích se symbolickým návratem ke kořenům…

Užívejte prázdnin, slunka a See You....!

Geronimo Tribe

více zde...

Motto: Je to v podstatě malý zázrak, že ten festival, slovy Martina Magora – Manifestace radosti, přežil (přes různé peripetie) až do dnešních dnů 30 let v malém městě pod horami, za nímž končí koleje.

Martin „Geronimo“ Věchet                                                                                                  

více zde...