History

1987: „Východočeský Woodstock“

4.9. - 6.9.
Volanov u Trutnova

Festival, který vznikl na undergroundových základech. K jeho vzniku daly podnět předcházející nezávislé aktivity, ilegální koncerty a výstavy po různých stodolách a vesnických hostincích. Základní kámen byl položen ve Starých Bukách u Trutnova v říjnu 1984. Tehdy byl koncert rozehnán a jeho účastníci ze všech koutů republiky se poté sešli na Hrádečku u Václava Havla, kam všechny zúčastněné pan domácí pozval. Traduje se, že setkání bylo lepší než celý zamýšlený koncert a pořadatelům bylo později od účastníků večírku tlumočeno poděkování, „jak to pěkně s StB zařídili“.
Vznik „Východočeského Woodstocku“ v roce 1987 mimo jiné podnítil i Svědek z kapely Hally Belly a založili ho František "Čuňas" Stárek a jeden ze současných pořadatelů. Setkání nejen hudebníků na soukromé louce motivovalo po roce 1989 vznik podobných festivalů, koncertů a různých českých "woodstocků" po celé republice. Festival zakázané kultury se měl konat na soukromém pozemku Martina Věcheta, jednoho z nynějších pořadatelů. „Východočeský Woodstock“ byl však opět rozehnán StB, pozemek postříkán močůvkou, odpojen elektrický proud od baráku a vesnice i město obklíčeno policií. Většina piva se zkazila a část byla „věnována“ domorodcům. Aparatura se konspirativně odvezla a schovala do stodoly u Václava Havla, o čemž se mnozí dozvěděli až třináct let poté. Většina účastníků byla předvedena k výslechům pod rozsvícenými lampičkami, vedenými často uhrovitými a „mastnými pány“ z StB, které si ke kumpánskému rozhovoru nevybrali. Organizátoři byli zadrženi a později propuštěni s prokurátorskou výstrahou. Paradoxně však byli zatčeni I. M. Jirous a J. Tichý, a to za petici „Tak dost“, sepsanou na základě zprávy Hlasu Ameriky o zásahu proti koncertu.
Návštěva: asi 800 „statečných“
Z tehdejšího programu: Druhá směna v kovošrotu, Hudební hluch, Oscar band, MCH Band, Hally Belly, UJD a různí písničkáři


1990: „Woodstock 69 – Jarocin 69-70 – Trutnov 87-90“
31.8. - 2.9. 

První oficiální „náhrada“ za neuskutečněný „Východočeský Woodstock“. V názvu se objevuje spřízněnost s americkým Woodstockem a polským Jarocinem. Koncert prodchnutý porevoluční euforií. Jeden z prvních polistopadových open air festivalů u nás. Významný mimo jiné i historicky první cikánskou ochrankou a pořadateli. Jeden z nejvýznamnějších návštěvníků festivalu byl i prezident republiky Václav Havel. Další z pozvaných - bývalý hradecký důstojník StB Cícha, jeden z velitelů zásahu v roce 87, se však nedostavil. Převážně vystoupili písničkáři a kapely štvané bolševikem. Setkání hudebníků a lidí převážně z „kulturního undergroundu“. Mimo jiné jediné vystoupení Charlieho Soukupa v Československu po deseti letech v exilu.
Návštěva asi 1.800 people.
Z programu: Kuličky, Bad Beef Hat, Psí Vojáci, Pavel Dobeš, Extempore, Majklův Strýček, Šanov, Sváťa Karásek, Dáša Vokatá, Petr Lutka, Garáž, Jim Čert aj.


1992: „Trutnov 92“
28.8. - 30.8.
Výtěžek věnován dětem postiženým válkou v Jugoslávii

Koncert, který být neměl. Avšak člověk míní a okolnosti mění. Festival, ke kterému dal podnět tupý červnový zásah Policie ČR a Městské policie v klubu End, jímž byl přerušen koncert Psích Vojáků. Vzbuzen Geronimův duch - „Tak dost!“ Poprvé vystupují i kapely, stojící mimo „kulturní underground“. Výtěžek byl věnován dětem postiženým válkou v Jugoslávii.

Návštěva asi 2.500 people.
Z programu: Mňága a Žďorp, Umělá hmota, Prouza, Visací zámek, Babalet, UJD, Máma Bubo, Guten Tag, Hudba Praha, Petr Váša, NVÚ, SPS, Šanov, Plexis, Zuby Nehty, Máma Bubo aj.


1993: „TRUTNOV 87 - 93“
27.8. - 29.8.

Kritikou označen za jeden z nejlepších letních festivalů. Festival, na kterém se střídaly kapely na pódiu i při obsluze stánku - výtvarníci, Psí Vojáci a Umělá Hmota. Poprvé přizváno větší množství zahraničních kapel. Dramaturgie koncertu rozšířena - publiku se představilo 37 kapel se širokým záběrem do nekomerční hudební scény.
Návštěva asi 3.400 people.
Z programu: Mögel (Švédsko), Garage, W. W. Becket and Psycho Surgeons (Anglie), Jolly Jocker, Ivan Hlas, In 2 Deep (Austria), V. Mišík and ETC..., Ser un Peyalero a další.


1994: „TRUTNOV 87 - 94“
26.8. - 28.8.

Koncert se skvělou atmosférou, dobrou energií, s tolerancí a chytrostí návštěvníků. Označen za největší hudební festival tohoto druhu v České republice. Posluchačům a divákům z Čech a Moravy, ale i dalších evropských zemí, se představilo 43 českých a zahraničních kapel. Vypískané vystoupení Alkeholu. Naopak skvělé vystoupení Petra Nováka, kterého festival přijal a Petr splynul s jeho Duchem. Charakteristický svým širokým záběrem, stylovou pestrostí, rozličností a extrémy. Festival, který byl koncertem i kultovní záležitost zároveň.
Návštěva: 5.000 platících people.
Z programu: Buty, Support Lesbiens, Alice, Walk-Choc-Ice, Jolly Joker, Petr Novák a G&B, Sluníčko, Mňága a Žďorp, Think About Mutation (D), I. Hlas, UJD, Psí Vojáci, Garage, P. Váša, The Doors Revival Band a další.


1995: „TRUTNOV 87 - 95“
18.8. - 20.8.
Věnováno Veronice Havlové

Hudební festival nemající v tehdejším Československu obdoby. Návštěvnost dosáhla 16.000 až 20.000 lidí. Bohužel to již dnes přesně nikdo neví... Obnosy se nosily v igelitkách. Přímo z nich vyplácely honoráře účinkujím. Znovuobjevení pozapomenutého Banjo Bandu Ivana Mládka, jehož vystoupení způsobila následnou „mládkománii“. Opět skvělé vystoupení a přijetí Petra Nováka s G&B. Dobrý koncert Hudby Praha a neděle se strhujícím závěrem Laury a jejích tygrů. Jako první se v ČR objevilo „Festival city“ se vším tím bengálem okolo - kadeřnictvím, tetováním, bungee jumpingem a bazénem. Jako zázrakem se v bazénu nikomu nic nestalo. Festival, jehož hudební skladba a vystoupení Banjo Bandu Ivana Mládka se stalo jednou z malých festivalových legend.
Z programu: Laura a její tygři, The Doors Revival Band, Kurtizány z 25. Avenue, Support Lesbiens, E!E, Buty, Hudba Praha a další z celkem padesáti kapel.


1996: „TRUTNOV 87 - 96“
16.8. - 18.8.
Věnováno svobodě Tibetu, vězňům svědomí a obětem u Wounded Knee

Nejočekávanější a nejambicióznější akce „českého hudebního léta“ se stala uplakaným a upršeným mejdánkem na konci prázdnin. I přes značnou nepřízeň počasí a vytrvalý déšť navštívilo festival několik tisíc lidí. Mezi spokojené návštěvníky patřil i prezident a náčelník Václav Havel. Hlavní pódium s třiašedesáti kapelami a dance party v cirkusovém stanu. Falešné vstupenky a podivná ochranka... Díky dešti a červené hlíně festival přirovnán k slavnému „Woodstocku“. Dostává se do všech médií - TV, rádio, internet, tisk.... Šamanský koncert s ohni, loučemi, medem a peřím v podání americké partičky Crash Worship, kteří nejprve naházeli praktikábly zpod bicích pod podium a vzápětí je zapálili… Oheň byl okamžitě obložen tančícími šamany a válečníky. Paradoxně jediný, kdo o tomto vlastní videozáznam, je Policie ČR. Když mohl Sitting Bull před vítěznou bitvou u Little Big Hornu tančit tři dny a dvě noci a ještě si nařezat z vlastní kůže proužky, proč by to místní bojovníci nevydrželi do rána? … a běloši jen koukali a zaznamenávali… Festival, který byl do tohoto roku - asi jako jediný - připravovaný bez počítače a faxu. K dispozici byl pouze jediný muzeální telefon ze 40. let, který po opravách funguje dodnes.
Návštěva: 8.000 people.
Z programu: Crash Worship (USA), Female trouble (D), Petr Novák a Karel Kahovec s G&B, Buty, Vlasta Třešňák, Vlasta Redl, Plexis, Rock‘n‘Roll Band Marcela Woodmana. Jesus Underground Band, Alice, Žlutý pes a další.


1997: „TRUTNOV 87 - 97“
22.8. - 24.8.
Věnováno Chartě 77

Festival ve znamení první významné zahraniční kapely, který tím určuje budoucí tvář česko-slovenské festivalové scény. Vystoupení Faith No More, vedle komika Felixe Holzmana a Originálního pražského synkopického orchestru, charakterizuje Ducha festivalu. Vykelímkované vystoupení Ilony Czsákové. Osmdesát kapel na dvou scénách. Obrat oproti loňskému roku - místo taneční scény vzniká revivalový stan, který předznamenal „revivalománii“ v českých zemích a rostoucí vlnu těchto kapel. Svým pojetím a rozsahem se v našich měřítkách festival zařadil mezi evropské akce jako jsou „Roskilde“ v Dánsku nebo „Glastonbury“ a „Reading“ v Anglii. Tříhodinová návštěva pana prezidenta V. Havla s paní Dagmar mezi diváky i v zákulisí. Šamanské osmihodinové bubnování a skandování do ranního rozbřesku. Lze jít ještě dál...? Trutnovský Open Air Music Festival se stal největším hudebním „svátkem“ tohoto druhu v Čechách a na Slovensku. Bohužel na festivalu umírá nemocný člověk.
Návštěva: okolo 18.000 people.
Z programu: Faith No More (USA), Originální pražský synkopický orchestr, Garage, Slut, Našrot, Luboš Andršt a Blues Band, Plexis, Clasic Rock‘n‘Roll Band, Znouzectnost, Žlutý pes, Hypnotix, Tři sestry, Chinasky, Zóna A, United Heads a další...


1998: Nekoná se

Kruh se uzavírá ...? Deset let známého a kultovního festivalu si žádá odpočinku. K čemuž tohoto roku i dochází. Nechat odpočinout půdě, zemi, lidem i sobě… Tradici festivalu se však snaží zneužít partička byznysmenů s kalkulačkami v ruce a zlatými řetězy na krku. Nastává boj o zachování Ducha festivalu. Na výzvy k nenásilné „festivalové neposlušnosti“ a neúčasti na jakékmkoliv festivalu vydávajícím se za kultovní Open Air Music Festival, reagují tisíce lidí a desítky kapel.
 
 





1999: „TRUTNOV 87 - 99“
20.8. - 22.8.
Věnováno hnutí Hare Krishna

Po roční pauze opět v Trutnově. Několik zahraničních kapel: britští Reef, Banco de Gaia, portugalští Moonspell, Reguest Denied ze Slovinska a další. Kdo jiný než Reef a Duch festivalu, do kterýho skvěle zapadli. Jejich očekávané vystoupení byl jeden ze skvělých koncertů, až plandaly kalhoty. Ranní vystoupení Švihadla s dechovou sekcí s koncem před svítáním. Vykelímkované vystoupení skupiny Chaozz. Sobotní odpoledne mimo jiné s cikánským Točkolotočem, Jolly Jokerem, věrným Elvisem, přes Martu Kubišovou a konče „božským“ Tony s Garage a Kurtizánama. A do toho všeho pan prezident, Indiáni, bubnování, okolo projíždějící duchovní kočár tažený volem s dvoumetrovýma rohama a mniši z chrámu Hare Krishna. O tom všem to je - „Trutnov“. Vrchol festivalu? Spiklenecký moment setkání a šamanské bubnování, kterým festival končil s lidmi bubnujícími společně s Tam-Tam orchestrou, I. Martinem „Magorem“ Jirousem a sedmdesáti oddanými a mnichy na pódiu. Magické místo. I přes to, že pršelo a přijelo míň lidí, to byl nejnavštívenější festival v Český republice. Odměnou byl silnější moment setkání, který připomínal počátky festivalu. Vyklidněné partičky, kulturní a normálně milí lidi. Děkujeme. Kolik je takových dalších partiček u nás, v Evropě... . Tak snad příště. See you later... . Hariból!
Návštěva: 7.000 people.
Z programu: Reef (uk), Moonspell (uk), Banco De Gaia (uk), Request Denied (slo), Turnpike (nl), Simoriah (aus), Vladimír Mišík a ETC, Boron, November Second, Ivan Hlas a Navi Papayja, MCH Band, Kurtizány z 25. Avenue, Contraband Milana Svobody, Tata Bojs, -123 minut, Jolly Joker, Marta Kubišová, Cirkus Praha, Mejla Hlavsa a Šílenství, Čertůf punk, Český srdce, Tam-Tam orchestra a další. 


2000: „TRUTNOV 87 - 2000“
18. 8.-20. 8.
Věnováno Matce Zemi a Vesmíru

Festival se profiluje a dostává další tvář. Vedle několika kapel a zahraničních Fun-da-Mental zde vystupují taneční kapely Skyline, Southpaw, Hypnotix nebo např. Bez ladu a skladu, Vidiek ze Slovenska, cikánští Točkolotoč, NVÚ, Švihadlo, Ivan Král, ethno bubnující kapely Shamanic band a Létající koberec nebo Banjo Band Ivana Mládka, který se stává opět vedle Pražského výběru, miláčkem sobotního publika. Zcela ojedinělé vystoupení Pražského výběru a čtyřicetičlenného souboru Kuličky podtrhuje význam a směr celého setkání a stává se další malou festivalovou legendou. Nedělní vystoupení Ivana Krále a Monkey Businnes se silnou energií, z jejíhož vznášejícího se magického ducha jsou sami hosté a hudebníci na pódiu zaskočeni. Atmosféra a poslední koncerty podtrhují význam i směr celého setkání a píší nové kapitoly festivalu. Ale víc než koncertem se festival stává kultovním momentem setkání, kde jsou kapely spíše jakousi záminkou ke vzniku tohoto setkání. Vytváří se „Duchovní festivalový město“ s názorem. Vedle různých campů, indiánského tábora, sauny a hvězdárny se vytváří další alternativní prostory, ve kterých se pohybují většinou milí „mimozemšťané v lidských skafandrech“. „Kdo Trutnov jednou zažil, vracet se tam bude rád rok co rok A kdo nezažil, toho naprosto okouzlil!!!“ píše 10. 6. následujícího roku na internetových stránkách festivalu Katcha. A jak po tomto roce řekl český básník, rocker a undergroundový náčelník Ivan M. Jirous: „Ten festival, to je manifestace radosti.“


2001: „TRUTNOV 87-2001“
17.8 – 19.8.
Věnováno ekologickým iniciativám  

Prezident Václav Havel s paní, první ministerská návštěva v podobě ministra životního prostředí Miloše Kužvarta, divadelník a režisér Ladislav Smoljak a samozřejmě vy - milí a vyklidnění. Festival ve znamení milých návštěv, vzácných hostů a „good vibrations“. Prohlubující se „Moment setkání“ doplňován exibicemi na pódiu. Masky‚ padaj‘ a pluje se na jedný vlně. Další vyjimečné koncerty - Václav Neckář, Jana Kratochvílová s kapelou Illuminati Band a Jiřím Hrubešem, jedním z nejlepších bubeníků co tyhle kraje urodily. Velvet Underground revival vyšli ze sametových lokálů v podzemí a vyjimečně zahráli na festivalu. Tanec a ruce nad hlavou: Čechomor, Švihadlo, Monkey Bussines, Polemic a samozřejmě Fear Factory… až Krakonošovi na plotně nadskakovali pokličky, ale i další… Magické okamžiky: v celém městě nejde proud, jen na „Bojišti“ je tomu jinak. Z celého města svítí jenom podium, z kterého se vesele dál hraje. Díky… Bubnující indoši a Open Air bohoslužba, Zuzana Navarová, Pepa Nos s bratrem Karla Kryla a jeden z těch, co hrál krátce s Plastic People a moc se o tom neví - Ivo Pešák. Ještě více se jde do okrajových a alternativních sfér. Návrat ke kořenům Festivalu. Hospoda ve stanu - Live music „in Pub“, Tribo stage, malé divadlo, co nebylo slyšet. Ekologové, indiáni, ochránci zvířat, Hare Krishna ale i nejrozšířenější camp s vaší energií a vašimi stany. Jak později o festivalu napsal Hraboš z kapely Našrot: „ostrůvky svébytnosti a přirozenosti, kde se bylo možné alespoň chvíli cítit mimo prostor a čas“. Nebo s trochou nadsázky: „Je to dotek čehosi nehmotného, nedosažitelného, jakoby dotek Věčnosti“.
Navštěva: 13.000 people.
Z programu: Fear Factory (usa), Václav Neckář, Jana Kratochvílová & Illuminati Band, Rokec Ivo Pešáka, Monkey Business, Švihadlo, Čechomor, Pepa Nos & Jan Kryl, Už jsme doma, Skyline, Čilágos, Zeměžluč, Václav Koubek, Plexis, Nerez, Petr Váša a Ty syčáci, Trosky (sk), David Murphy Band, Polemic (sk), Fula Band (senegal)


2002: “TRUTNOV 87 - 2002“
16.8. - 18.8.
Věnováno Jagannáthovi a ochráncům lidských práv a zvířat

Festivalovým městem se proplétá vodník Karel z Batňovic v brčálovém fraku a nově došitých botkách, který se tak nepředvídatelně stal nemilou připomínkou právě doznívajících povodní stoleté vody. Navzdory tomu přijelo navštívit festival několik tisíc lidí, kteří svou účastí tak podpořili své spoluobčany, protože jeho výtěžek byl věnován právě na pomoc oblastem postiženým „velkou vodou“. Festivalové slavnosti léta a setkání se tak v bouři nechtěné vody staly alespoň na tři - prakticky čtyři - dny momentem setkání s příjemnější a odlišnou náladou, než která procházela převážnou částí společnosti.
Snad jedině tady můžeme slyšet, vidět a zažít pana Waldemara s fotrem undergroundu - básníkem Jirousem, jak společně s tisícovkami návštěvníků ´transcendentální planety´ odpějí většinu Matuškových hitů. Na vlastní kůži okusit sílu projevu vystoupení brazilských šamanů SEPULTURY, která se s pokorou před samotným vystoupením domlouvala na dohodě o příměří s Krakonošem u jeho sochy, nebo prožít náročné čarování Ivy Bittové hlasem i houslemi či vášnivou fyzickou poezii Petra Váši. „Však nám Ivan Mládek říkal, že v Trutnově to bude skvělé,“ usmíval se spokojený Waldemar v zákulisí, nechávaje se fotografovat s máničkami. A stejní návštěvníci nechtěli v pátek pustit z pódia Tata Bojs, ocenilo kanadskou kapelu The Real McKenzies punkující ve skotských sukních a po krátkém dešti i divoký rock z brazilských pralesů Sepultury. V nabitém sobotním programu zazářila písničkářka a harmonikářka Radůza, která vyrostla v nepřehlédnutelnou osobnost.Undergroundová komunita, která v roce 1987 stála u zrodu festivalu, připravila nejen pro návštěvníky, ale i samotné pořadatele neobyčejný zážitek. A to svým šokujícím happeningem hudebního tělesa HEVER AND VAZELÍNA, které vystoupilo na druhé scéně se svou živelnou a nekontrolovatelně neovladatelnou produkcí, během které se hrálo na stavební míchačku za zvuku poplachových sirén, metalo se staré pečivo a rýže mezi posluchače. Svůj program pak ukončily roztrháním peřin a foukáním draného peří pomocí řádně silného větráku mezi poloomráčené posluchače, za podpory vzduchem létajících svršků básníka Jirouse, čímž se jim podařilo na delší čas naprosto technicky odepsat celou druhou scénu. A jak napsal dlouholetý návštěvník festivalu pan Vladimír Vlasák z MfDnes: „Naprosté zklidnění přinesla zpěvačka Monika Načeva, jejíž hypnotická hudba se rozpínala nad areálem Na Bojišti jako vibrující psychedelický mrak. Veterán Pepa Pilař a Classic Rock‘n‘roll band se vrátili do padesátých let, zatímco Hudba Praha opět probudila v publiku touhu zpívat. Festivalovým městečkem se proplétal vodník Karel v brčálovém fraku a botaskách nastříkaných na zeleno. Jedni kroutili nad programem hlavou, nazývajíce ho nesoudržným gulášem, jiní žasli, že to funguje“…
Více jak šedesát účinkujících na hlavní pódiu a bezmála stejně tolik na dalších dvou scénách - malé pubové a taneční, divoké kírtany do ranních rozbřesků v táboře Hare Krishna, tolerance, vstřícný nadhled návštěvníků k programu plném neočekávaných zvratů, milá nálada a dobré vibrace. To vše vytvářelo příjemné setkání a Duch pospolitosti na festivalovém ostrůvku lidské svébytnosti a přirozenosti.
Návštěva 14.000 people.
Z programu: Sepultura (bra), Sick Of It All (usa), M.E.Z. (hu), The Real McKenzies (can), Artery (bul), Polemic (sk),VHK - Magura Napotvet (hu), Waldemar Matuška a KTO, Hudba Praha, Tata Bojs, Jiří Shmitzer, Kurtizány z 25.Avenue, Radůza, Švihadlo, Hypnotix, S.P.S., - 123 min, Iva Bittová, Mńága a Žďorp, Vltava, Traband, Vladimír Mišík a ETC..., Načeva, U.J.D....

History web

2003: „TRUTNOV 87 - 2003“
22.8. - 24.8.
Věnováno Druhé kultuře

Festival, který již vlastně podruhé neoficiálně začínal ve čtvrtek 21.srpna. Shoda s datem okupace v roce 1968 a věnování Druhé kultuře je víc než příznačné pro festival, jehož základy vznikly na policejních obušcích a bolševických represálií v 80.letech minulého století.
„Opar příjemné, takřka magické události obklopil víkendový festival v Trutnově, který se obešel bez velkých hvězd z ciziny“, píše pravidelný návštěvník a novinář Vladimir Vlasák v MfD. Na festivalovou mánii ovládající malou zemi uprostřed Evropy, kde se soutěží kolik, koho a kam pozve zahraničních hvězd a vymyšlí počty návštěvníků, kteří na ně přijíždějí, Trutnov reguje svým způsobem - nezve žádné výrazné zahraniční hvězdy. Jde si nezávisle svojí cestou a do Festivalového města pod Krakonošovými horami přijíždí asi šestnáct tisíc lidí jako na osvědčené poutní místo. V programu se objevuje velká část undergroundových kapel a umělců, včetně Ivana Martina Magora nebo Pavla Zajíčka. V sobotu také přijíždí i náčelník a bývalý prezident Václav Havel s manželkou. Na „vedlejší“ Alternativní a meditativní scéně se poprvé vedle Hare Krishna objevuje Jirka Moravčík s Poslechovými rány a ze svého kufříku vytahuje unikatní nahrávky ethno a world music. „Studenti ze Slovenska to komentují slovy „Trutnov má neopakovatelnou atmosféru, proto jsme tady“, uvádí dále Vladimír Vlasák v MfD a pokračuje: „Hrstka Poláků pak písní popřála procházejícímu Havlovi, aby se dožil stovky let. I takové jednotlivosti, které nejsou k vidění na jiných festivalech, činí Trutnov Trutnovem. Patří sem třeba hlavní pódium, jehož boky ozdobily dvě vlajky Tibetu místo reklam, nebo happening chaotické kapely Hever and Vazelina Band. Ta se sotva zformovala na valníku, jenž sloužil jako miniscéna, zatímco Václav Havel i publikum trpělivě čekali na legendární píseň o rudých vejložkách. Dočkali se jednoho kousku o tesilové verbeži, která kráčí na čaje, a pak se na publikum snesl déšť rohlíků či obnošených svršků. A kdo si vzpomněl, že planeta Mars je nejblíže Zemi za desítky tisíc let, mohl si ji prohlédnout z malé hvězdárny vedle hlavní scény.“ Protože pan Vlasák Duch Festivalu věrně ve slovech vystihnul, nechaváme jej dále vyprávět a jen dodáváme: Děkujeme Nejvyšší Mocnosti, Jagannáthovi i vám za přízeň, náklonnost a trpělivost. I díky vám si může festival zachovat svoji tvář a nezávislost! Pan Vladimír pokračuje: „...na hlavní scéně Festivalu se odehrávala seriózní produkce kapel, z nichž -123 minut rozvlnila lidské moře v tanci stejně jako sestava Skyline nebo formace J.A.R. s Romanem Holým a excelentním zpěvákem Danem Bártou. Spolupráci s publikem si pochvaloval baskytarista Mardoša ze skupiny Tata Bojs i Ondřej Havelka, který v Trutnově stepoval a zpíval swing s Melody Makers a se Sestrami Havelkovými. Letos byl festival věnován druhé kultuře, která jej v roce 1987 povila. V sobotním programu se objevili undergroundoví klasici DG 307, kteří na velkých festivalech obvykle nevystupují a jejichž hypnotická muzika si výborně rozumí s texty Pavla Zajíčka. Hluboko v noci pak hrála legenda podzemní scény The Plastic People Of The Universe. Mezi zahraničními hosty se chytli švédští rockeři Clawfinger, kteří svoji muziku vyztužili předtočenými zvuky. Hravé publikum jim zcela propadlo, zvláště když baskytarista skákal do davu jako do zpěněného moře. Britští Ten Years After, pamětníci amerického Woodstocku v roce 1969, zase rozdávali lekce zemitého bluesrocku. Američané Suicidal Tendencies měli slabší zvuk, který pořadatelé ztišovali s ohledem na zvláště přísné hygienické normy, avšak kapela zůstala příliš v setrvačném zajetí svého starého stylu. Konzervativnímu programu Trutnova prospěla vedlejší scéna Club Stage, která se otevřela také novým formacím Tshikuna nebo Khoiba. „Prostor na hlavní scéně je omezený. Někdy je pro kapelu lepší, když si zahraje v lepším čase na menším pódiu,“ vysvětloval hudební publicista Petr Korál, který Club Stage uváděl. Kromě osvědčeného moderátora hlavní scény Zdeňka Suchého se konferování ujal také písničkář Václav Koubek. Tento harmonikář a literát uváděl speciální písničkářskou scénu Hudební sklepy, na které vystoupili Dagmar Andrtová, Vladimír Veit nebo Vlasta Třešňák. Legendární sdružení Šafrán bylo téměř kompletní. „Tady bych s tichou hudbou neuspěl, a tak vám zahraju Oldovy oldies,“ říkal mystický písničkář Oldřich Janota, který si od kolegy Jakuba Nohy půjčil elektrickou kytaru Fender Stratocaster. K velkému překvapení i nadšení posluchačů uvedl památné písně Druhý břeh nebo Hotel Savoy. Byl to jeden z řady koncertů, jež pokračovaly i včera a pro které lze na letošní Open Air Music Festival v dobrém vzpomínat.“ Z výtěžku festivalu bylo vysázeno několik stromů, podpořen stacionární ústav a místní hockeyisti v žákovském věku.
Návštěva: 16 000 people.
Z programu: Suicidal Tendencies (usa), Ten Years After (gb), DG 307, Plastic People, Ondřej Havelka & Melody Makers, Garage, Karamelo Santo, Clawfinger (s), Tleskač, Echt!, Hradišťan a Jiří Pavlica, Hudba Praha, S.P.S., Šanov 1, Jůlius „Šuka“Bartoš a Baločkáři, Hypnotix, Petr Váša a Ty syčáci, Traband, Psí vojáci, Laura a její tygři, Sklepy Václav Koubka, Hare Krishna mantry, Pavel Fajt s bubeníky...

History web

2004: „TRUTNOV 87 - 2004“
20.8. - 22.8.
Věnováno Karlu Krylovi

I přes nepřízeň počasí se potvrdilo, že „Trutnov“ je skutečně poutním „rockovým“ místem, na které se přijíždí bez ohledu na vnější okolnosti. Jako tradičně se však sotva vše poplatilo, ale duchovně šlo asi o největší mejdan na transcendentální vlně magické planety, jaký v této zemi nemá obdoby. Milí návštěvníci a silný moment setkání pod aurou Karla Kryla, jemuž byl festival věnován. Naopak zklamání z jedné z hlavních kapel Motörhead, kterou festival volně navazoval na sérii tvrdých skupin typu Faith No More, Moonspell, Fear Factory, Suicidial Tendencies či na brazilskou Sepulturu, jež v Trutnově vystoupily v minulých letech. Motörhead byly jaksi bez energie oproti indicko-pakistánským šamanským bubeníků, kteří jí naopak měli přehršle a sklidili velký úspěch. Kapela, kterou málokdo znal, se stala vrcholem festivalu. Bubenická smršť The Dhol Fundation hýbala festivalovým „Bojištěm“ v základech a Krakonoš si byl zřejmě opět nucen přidržovat své pokličky na plotně. Omlouváme se Ti, Vládče hor... Pandžábští bubeníci tak připomenuli šamanské vystoupení americké kapely Crash Worship, která s loučemi v rukou pod sebou podpálila v roce 1996 část pódia. Bláznivé vystoupení Šumu svistu, energické Hudby Prahy, tančící a zpívající Tony s Magorem na pódiu při koncertu Garage v hospodě, akusticky hrající The Boom Beatles revival ještě dlouho po konci vystoupení a ranním rozbřesku na témže místě. Opět milá návštěva náčelníka Václava Havla a kumpánů z undergroundu. Vystoupení Václava Havla poprvé v historii festivalu na pódiu, kde mimo jiné připomíná výročí okupace 21.srpna i osobnost Karla Kryla a události okolo undergroundové kapely Plastic People. „Do trutnovského areálu Na Bojišti se jezdí jako na magické místo. Na letošní ročník festivalu tam dorazilo asi patnáct tisíc lidí, kteří měli vedle hlavního pódia k dispozici dvě menší scény či kemp, kde od rána do večera zněly mantry hnutí Hare Krišna...“ píše se v pofestivalovém vydání Mf DNES a pokračuje: „Na přehlídce se představilo asi sto třicet kapel a návštěvníci uslyšeli ostré metalisty i zadumané písničkáře, reggae nebo punk. V sobotu vystoupila například Hudba Praha, Echt!, Tata Bojs, Pavol Hammel a Prúdy či Divoké srdce, v neděli pak Psí vojáci, Kollerband, Ivan Hlas, Karel Plíhal, Vlasta Redl nebo mexická formace Panteon Roccoco. Hudba však areálem Na Bojišti, kde se přehlídka tradičně koná, zněla už ve čtvrtek večer. Nedočkavci si mohli poslechnout několik regionálních kapel či si zatančit s dýdžejem Geronimem... K trutnovské přehlídce patří ekologická či duchovní osvěta, potkáte tu bývalého prezidenta Václava Havla i dívky, vyzývající k podpoře hendikepovaných dětí, o kus dál narazíte na úpického vodníka Karla či na nezvladatelného Ivana Martina Jirouse...“. A my děkujeme Vám za Vaši přízeň a náklonnost! Festival si od určité chvíle děláte sami a žije si svým životem. Děkujeme Nejvyšší Mocnosti a za rok při plnoletých osmnáctinách See You....!
Návštěva asi 15 000 návštěvníků.
Z programu: Motörhead, The Dhol Fundation, Panteon Rococo, Psí vojáci, Pavol Hammel a Prúdy, Chorchestr, Vypsaná fixa, The Boom Beatles Revival s orchestrem, Pepa Nos, Jan Kryl, Šum Svistu,Mango Molas, Našrot, Hudba Praha, Blackfire, Apple Juice, Záviš, Sunshine, Václav Koubek, Veselá Bída a Jiří Pecha, Tata Bojs, Boron, Tleskač, 100˚C, Vlasta Redl, Chiki liki tu-a, Ivan Hlas, E!E, Kollerband, Ready Kirken, Garage, MIG 21, Pavel Fajt a další.

History web

2005: „TRUTNOV 87 - 2005“
19. - 21.8.
Věnováno stoupencům dobrovolné skromnosti a životu v úctě k horám, lesům a řekám

Trutnov si lidé užívali pět dní. Tento ročník festivalu ozdobili Wailers i šoumenství Divadla Sklep. Festival, který překvapil svojí jemností a který byl ve znamení několika změn. Poprvé na zdejší půdě stanul hudebně divadelní soubor v podobě MTO – Malého tanečního orchestru divadla Sklep, hrát se začalo již ve středu v místním klubu a hlavní zahraniční kapela krále reggae Boba Marleye The Wailers koncertovala v neděli, poslední den akce. Festival, který se při svém plnoletém věku zjemnil a našel se, ale přitom zůstal zvláštní a odlišný s aurou neuchopitelné nadpozemské energie. V duchu ekologického zasvěcení festivalu dobrovolné skromnosti a úctě životu k horám, lesům a řekám se poprvé vykupovali použité kelímky a na festivalové planetě to bylo znát. Festivalová jemnost už začala u úklidu, díky sběru a výkupu kelímků bylo na festivalu čisto.
Jak napsala Mf DNES: „Open Air Music Festival Trutnov, se letos protáhl na téměř pět dnů a hostil přes sto šedesát účinkujících.“ „Chtěli jsme festival protáhnout. Už ve čtvrtek si první kapely přišlo poslechnout čtyři tisíce lidí,“ řekl Martin Věchet. V pátek nadchlo seskupení zpěváků z ruské Tuvy Yatk-ha, které pojí tradiční techniku hrdelního zpěvu obyvatel Sibiře s rockem, a zejména alžírský bard Rachid Taha. „To se může stát jen na Trutnově!“ bylo slyšet poté, kdy po třech hodinách od svého vystoupení opět „vlétl“ na pódium a spontánně se přidal k právě hrající formaci alternativce Pavla Fajta a jazzmana Emila Viklického.“ Koncert užasného indoše s rockerskou duší byl velkou šamanskou show. Neplánovaný návrat na pódium s igelitkou přes mikrofon při koncertu Pavla Fajta to jen dokládal. Jak dále uvedl Honza Hrudka z Mf DNES: „Vedlejší scénu tento rok opanoval underground a hudební vydavatelství Indies records. To mimo jiné přivezlo brněnské alternativní kapely Vladimíra Václavka (VRM) a Petra Váši (Ty syčáci), do undergroundového stanu se vedle Plastiků či Echtu vešel písničkář s pověstí pornografa Záviš i antihvězda SuperStars Štěpán Turek. Posluchači dokázali tři hodiny naslouchat a aplaudovat Divadlu Sklep, které parodickým způsobem zpracovalo „dějiny“ české populární hudby od 60. let minulého století po současnost. Pěvecké a taneční kreace Tomáše Hanáka, výtvarníků Františka Skály, Aleše Najbrta a dalších účinkujících přiváděly nabitý stan do varu, a tak pro Trutnov se „sklepáci“ stanou podobným mezníkem jako v minulosti vystoupení Ivana Mládka, Waldemara Matušky či swingujícího Ondřeje Havelky.“ Ano, a my jen potvrzujeme a doplňujeme, že to, co se vzápětí dělo při dalších koncertech Plastiků a neplánovaného vystoupení Vypsané fixy ve stanu, se zapíše do historických análů tuzemských prérií. Na hlavní scéně kralovali vedle šamanských bubeníků The Dhol Foundation např. cikánský písničkář Jana Áčo Slepčik, Psí vojáci, indiánští Blackfire, rumunská dechovka Fanfare Savale či Skulině nebo američtí Dog Eat Dog. Neplánovaný telefonát z pódia v přímém přenosu premiérovi ČR k rozehnanému Czechteku, to je také Trutnov.
Kde se vzala ta všudypřítomná jemnost a společnost pěkných festivalových lidí? I dlouholetý uvaděč Zdeněk Suchý žasl nad tím, čím ho opět tento festival překvapil. Jemností. Děkujeme za to, jací jste a že jste dokázali znovu vytvořit vyšší kvalitu zdejší atmosféry.
Návštěva: 15 000 people.
Z programu: Rachid Taha, The Wailers, The Slackers, Dog Eat Dog, Fanfare Savale, Mitch a Mitch, Yatk-ha, Buty, Psí vojáci, Lenka Dusilová, Garage, GNU, Mňága a Žďorp, Švihadlo, Skyline, MTO, Plastici, Vypsaná fixa, Anyway, Khoiba, Velvet Underground Revival a další

2006: „TRUTNOV 87-06“
18.-20.8.
Věnováno Rychlým šípům, Tomu Sawyerovi a Vinnetouovi

Jeden z nevydařenějších ročníků tohoto magického setkání. Kdo zažil, nezapomene. Festival, jehož královnou se stala Eva Pilarová, populární zpěvačka generace našich rodičů. Její profesionální a swingující vystoupení uhranulo většinu přítomných, stejně jako závěrečné bubnování šamanských mágů The Dhol Foundation. Takové pohybující a vibrující vlny v nedělní večer festival nezažil. Tento rok se posílaly pohledy Mr. Paroubkovi a telefonovalo se velkému náčelníkovi Apačů Vinnetouovi, který všechny přítomné pozdravil známým zvoláním: Hoka-hééj! Bohužel náčelník z nedalekého Hrádku se omluvil, ač původně plánoval se této oslavy léta zúčastnit. A co o Trutnovu 2006 napsal častý návštěvník, novinář Ondřej Bézr? „Trutnovský festival byl vždycky místem neuvěřitelných paradoxů. Pamatuji doby, a není to tak dlouho, kdy akce běžela víceméně samospádem a já jen kroutil hlavou, jak může fungovat třídenní mejdan pro dvacet tisíc lidí bez jediného počítače. Od té doby se sice mnohé změnilo, ale až na druhý pohled - přísnou profesionalitu odhalíte jen tehdy, kdy se po ní začnete pídit. Trutnovská atmosféra je ale z hlediska běžného návštěvníka (i takového, který se většinu času pohybuje v legendami opředeném zákulisí) stále též. Asi to bude tím, že festival pořádají indiáni... Když jsem letos viděl desetitisícihlavý dav zdravit až kamsi do Francie největšího náčelníka všech dob Vinnetoua-Pierra Brice indiánským pokřikem Wakhan-thanka, když celé tři dny povlávala festivalovým zákulisím mánička tak trochu s vizáží básníka Krchovského, z níž se při nedělní mši vyklubal katolický kněz, nebo když se stoickým klidem jeden z hlavních kršnovců ze svého indického hábitu ždímal pivo, kterým jej omylem polil kdosi z návštěvníků, říkal jsem si opět - já, bezvěrec až za hrob -, že na magii tohohle místa určitě něco musí být. Nechť je trutnovským prériím Velký Manitou i nadále milostiv."

History web

2007: „Trutnov 87 - 2007“
16.-19.8.
Věnováno náčelníkovi Václavu Havlovi

Trutnov slavil, ostatně jako každoročně. Ale v tomto roce to bylo přeci jen v něčem výjimečné – slavilo se kulaté dvacáté výročí. Další z magických setkání, tentokrát pod aurou samotného náčelníka Václava Havla, jemuž byl tento festival věnován a který byl na něm slavnostně dekorován indiánskou čelenkou do pozice našeho náčelníka. Ten stál v roce 1987 i u zrodu festivalu společně s undergroundem a Chartou 77. Jak to tehdy dopadlo mnozí víte. Místo několika kapel hrála jediná, a to hradecký StBand. Oslava byla pojata jako mejdan s těmi nejlepšími kapelami, co tady za dvacet let hrály nebo byly nejakým způsobem s festivalem propojeny či se na něm nějakým způsobem podileli. Na podiu se tak vystřídali téměř všichni ti, kteří v průběhu let v něčem festival proslavili, posunuli či se stali jedněmi z legend magických setkání pod horami. Marta Kubišová si podávala mikrofon s The Young Gods, Ivan Mládek se svým Banjo Bandem zavzpomínal na počátky svého velmi úspěšného comebacku v roce ...
Nechyběla nestárnoucí Hudba Praha s navrátimvšímse Petrem Vášou a další stálice - Jiří Schmitzer, Monkey Business, Visáči, Švihadlo, Pavel Fajt a jeho bubeníci, Garage, Plastici, na oslavu také přijeli, již po páté bubeničtí šamani The Dhol Foundation. Bez nich (a bez vás všech) by oslava nebyla úplná. Byla to jízda na vlnách transcendentální planety. Věříme, že v mnohých z
vás budou tyto vibrace zpod hor ještě dlouho doznívat, a přejeme vám i sobě, aby to bylo co možná nejdéle. Náčelník byl jmenován, místo, byť naplněné mnoha bytostmi, stany i teepee, nás přijalo a půda i oblaka byla zřejmě Nejvyšší Mocností požehnána. Když dohrávala na druhé scéně skupina Buty svoji poslední a předposlední písničku celého festivalu, začalo pršet. Když pak skupina Brutus končila na scéně v hospodě svoji poslední tanečně-zábavovou skladbu, začala průtrž a z nebe tekly proudy vody. Symboličtěji nemohlo být dvacetiletí festivalu a manifestace radosti zakončeno. Nejvyšší Mocnost nemohla lépe ty čtyři dny lásky, míru, přátelství a porozumění ukončit, než je spláchnout, očistit a požehnat, aby zůstaly jen v našich duších a srdcích. Díky. Na oslavách dvaceti let festivalu se nás sešlo asi na dvacet tisíc spiklenců. 

History web

2008: "Trutnov 87 - 2008
21. - 24.8.
Věnováno  obětem 21. srpna a magii nového místa Na Prachárně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

History web

 

2009: "Trutnov 87 - 2009"
20. - 23.8.
Věnováno Janu Palachovi, Janu Zajícovi, Ryszardu Siwiecovi, mistru Janu Husovi, Geronimovi a všem lidem amerického Woodstocku ´69

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


History web

 

2010: "Trutnov 87 - 2010"
19. - 22.8.
Věnováno siru Nicholasi Wintonovi, Přemyslu Pitterovi, Jerzy Popiełuzskovi, Liou Siao-paovi a obětem holocaustu a komunismu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 



History web

 

2011: "Trutnov 87 - 2011"
18. - 21.8.
Věnováno Amnesty International, Jimu Morrisonovi a válečníkům od Tippecanoe

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

History web

 

2012: "Trutnov 87 - 2012"
16. - 19.8.
In memoriam festival chief Václav Havel and guru of underground Ivan Martin "Magor" Jirous
 

History web