2018-07-23
Milé squaw a milí spolubojovníci,
jak víte, naše kultovní setkání má pauzu. Náš pravidelný rituál odpočívá. Necháváme odpočinout Matce Zemi, půdě, vám, sobě i lidem z našeho kmene. Symbolicky necelý měsíc před obvyklým konáním našeho Pow-Wow k vám přinášíme několik Tam-Tamových informací. A dobré zprávy na závěr. I když jsme z Bojiště za mnoho zim i díky vám vytvořili kultovní místo prodchnuté energií výjimečných setkání, nemá bohužel festivalovou budoucnost pro setkání našeho rozměru. Nedávno se k nám dostaly plány, co bude dál s Bojištěm. Je z nich patrné, černé na bílém, jak si jeho příští časy představuje trutnovská radnice, která určuje jeho budoucí ráz a podobu. Pro bližší představu je zveřejňujeme a předkládáme i Vám. Nad většinou festivalového území se vznáší rypadla jak hladoví orli. Neví se dne ani hodiny, kdy přijde někdo s nabitou kešení a řekne, že tady chce stavět. Ortel byl vyřknut. Klikni pro zvětšení Nucený odchod, ale také symbolický návrat ke kořenům Pozemky, které radnice určila k zastavění a nedávno nechala zasíťovat, tvořily sedmdesát procent festivalového území. Samotný areál Bojiště, představoval jen zlomek pozemků našeho slavnostního Pow-Wow. Čtvrtinu z přibližně jedenácti hektarů. I když z Bílého domu zaznívá něco jiného, další časy festivalového území nejsou příliš veselé. Budoucnost Bojiště je pro naše setkání nejistá a náš festival tam již nemá perspektivu. Pozemky v bezprostřední blízkosti areálu jsou určeny ke komerčnímu využití nebo k bydlení. Může zde stát cokoliv – supermarket, sklady, bydlení. Baráky pro komerční využití do výšky 15 metrů. Co je jisté a z plánů jasné - s festivalem našeho rozměru s několika pódii a našimi kapelami se na tomto místě nepočítá. Osvícenost schází, invence pláče, jak hory po dešti. Nebyla vůle z Bílého domu pozemky uchránit před developery, aby se z nich nestala komerční zóna. Každá osvícená rada starších by udělala vše pro to, aby se pozemky podařilo uchránit a festival, který má navíc ve svém názvu jméno města a je díky němu známé, uchránil. Tady se stal naprostý opak. Radnice je na podnose připravila developerům. Všechny ostatní řeči o údajné podpoře festivalu z Bílého domu a jeho okolí, jsou jen alibistické a pokrytecké žvásty bezzubé báby. Jak známo, pod horami vládne podivný režim s autoritativními rysy. Odplata za nepoklepávání po ramenou, občanské aktivity, projevení názoru a odmítnutí nechat se zmanipulovat na sebe nenechá dlouho čekat. Jak napsal před časem výstižně Respekt, který dělal reportáž o naší snaze přejmenovat ulici po náčelníkovi: „Kdo chce smírné zacházení radnice, nesmí kritizovat.“ Svých názorů a postojů, se slovy náčelníka, přirozeně vzdát nemíníme. Je to v podstatě malý zázrak, že ten festival, dle šamana a gurua undergroundu Martina Jirouse manifestace radosti, přežil přes různé peripetie do dnešních dnů, třicet let v malém městě pod horami, za nímž končí koleje. Vše dobré... Vše špatné je ale k něčemu dobré. Po vyhlášení pauzy se nám nashromáždilo na dvě desítky nabídek z různých koutů naší země, které jsou nesrovnatelné s těmi, které nastavila trutnovská radnice. Místa to jsou zajímavá a pěkná, vstřícnost milá. Na původním místě pod horami není možné rozvíjet nové vize. A tady se otevírají nové dveře vnímání (s odkazem na The Doors of Perception). Tak uvidíme... Půjde-li vše dobře, mohli bychom se vrátit s našim rituálem a Pow-Wow příští rok nejspíše v jiných teritoriích se symbolickým návratem ke kořenům… Užívejte prázdnin, slunka a See You....! Geronimo Tribe
