2016-05-27   

Několik vět k setkání "mokasíny vs. polobotky"

S dovolením několik vět k přehnané vlně okolo setkání Geronima s bývalým udržovatelem komunistického ohně a představitelem konce totalitní moci Miloušem Jakešem, které se uskutečnilo desátého dubna v rámci natáčení filmového dokumentu „Milda“.

Milí,

děkujeme vám všem, našim squaw a spolubojovníkům, kteří k nám vyslali v posledních týdnech své kouřové signály jakéhokoliv druhu - podporující, uklidňující, humorné, nad věcí i ty, kterým se nelíbilo, že by jejich mokasíny případně měly stanout na stejné půdě s polobotkami „generálního“. 

Okolo setkání se vyskytlo několik dezinformací a během přehnané třítýdenní vlny se vyskytlo mnoho spekulací. Zatímco jedni se tomu smějí a rozumí, za jakých okolností k setkání došlo, část vzala věc vážně. Naše spiklence můžeme ujistit, že vaše mokasíny nebudou tančit  na červené půdě s šedivými polobotkami „generálního“! Milouš neměl být ani součástí žádných kmenových oficialit, nebyly by žádné čelenky, ani pódium. O ničem takovém se nejednalo ani se o ničem podobném neuvažovalo. Náčelníka máme jednoho, Václava Havla, a toho budeme ctít do konce našich dnů.

Setkání se uskutečnilo v rámci připravovaného dokumentárního filmu o „generálním“ a totalitní moci. Trvalo tři čtvrtě hodiny a z hrubého materiálu v délce necelé hodiny uniklo pracovní torzo necelých dvou minut. Jednalo se o jeden z hrubých střihů, který nebyl určen pro veřejné použití, ale k doplnění a připomínkování dalším spolupracovníkům na dokumentu. Fragment byl vytržen z kontextu a doplněn o dehonestující text, který měl poškodit náš kmen, Geronima i naše letní setkání. Nejednalo se o žádné promo k festivalu, jak bylo podsouváno, ale jeden z fragmentu k dalšímu zpracování pro připravovaný film.

Milé Squaw, milí spolubojovníci, kumpáni a přátelé,

děkujeme za váš nadhled. Pokud se setkání „Sajuz a Apollo“ s mezipřistáním jak v sekretariátu ze sedmdesátých let s výzvou vstupu polobotek na červenou půdu někoho z našich kmenových squaw a spolubojovníků dotklo, je nám to líto. Pardon. Mrzí nás, že pětadvacet let po listopadu je stařík v papučích od červené hvězdy stále tak žhavým uhlíkem do ohně nejen našeho společenství. Motto, které vyšlo ze setkání, bylo:  „přijeďte se podívat na festival a rozesmáté tváře, které jste rozháněly a které by rozesmáté nebyly, kdybyste u moci byli vy. Protože by ten festival nebyl.“

Zkusme opět oživit zapomenuté heslo s ideály, na nichž vznikl i náš festival, zvednout ze země zapomenutý štafetový kolík s nápisem „Nejsme jako oni“ a znovu jej uvést v život a dál běžet bez hysterie se slovy Sváti Karáska – dát našemu směřování vyšší smysl. Pravda a láska by pak měly šanci zvítězit...

S přicházejícím létem vám přejeme sluneční paprsky, nová přátelství a rozesmáté tváře. S blížícím se Pow-Wow se těšíme, že si užijeme tepla slunka a všech dalších darů, které přátelské festivalové setkání pod horami nabízí. Slovy našeho náčelníka: „Hezké zážitky a málo bláta!“

Howgh!

Geronimo tribe