2017-04-25
Hoka-Hej, v nebližších dnech vybubnujeme zprávy o letošním místě narozeninového Pow-Wow
jak jsme již uvedli, 17. - 20. srpna připravujeme k 33 a kulatým 30 narozeninám slavnostní Open Air Workshop, který by měl evokovat počátky festivalu a být připomínkou okolností jeho vzniku. Narodil se v roce 1984 v hospodě a následně v roce 1987 na soukromé louce, kdy dostal název „Východočeský Woodstock“. Jak to tehdy dopadlo víme. Po porodních bolestech jej místo rozzářených tváří a plácnutí přes zadnici uvítaly rány obuchem a zasmušilé obličeje v uniformách. Oba festivaly a jejich účastníky rozehnala Státní bezpečnost a organizátory pozatýkala. Od baráku odpojili proud a pozemek nechali postříkat močůvkou. V prvém případě kmenoví spiklenci po rozehnaném festivalu našli zázemí a azyl na Hrádečku u našeho náčelníka, kam je hostitel pozval. I v druhém případě u toho byl Václav Havel, když opět pomohl a nechal u sebe ve stodole schovat aparaturu před estébákama. Letos bychom si chtěli připomenout festivalové počátky trochu neobvykle a přitom podobně - na soukromé louce s wigwamy za zády, v přátelském prostředí pospolitosti a sounáležitosti. V atmosféře vzájemného porozumění a tolerance, kdy k sobě hudebníci a spolubojovníci měli a budou mít blíž.
Uzrál čas vrátit se ke kořenům. S minimem hudebního byznysu, který se z velkých festivalů stal. Vdobě, kdy nás všude obklopuje mainstream, reklamy a z festivalů se stává jedno velké odvětví zábavního průmyslu s neustálým ujišťováním o zvyšující se produkci, soutěžením o to, kdo je lepší a větší, jít nevyšlapanou a alternativní stezkou. Připomenout a naplnit to, co bylo smyslem našeho festivalového Pow-Wow od počátku - setkávání a „spiklenecká pospolitost“, jak říkával náš náčelník. Jen věříme, že se to letos obejde bez močůvky...
Nápad se zrodil letos v zimě vysoko v horách, kde jsme pořádali v horských boudách a místním pivovaru „Malý Festival na Malé Úpě“. Neformální koncerty a hovory se protahovaly a končily dlouho nad ránem. Duch pospolitosti se dal krájet. A ovzduší připomínalo atmosféru počátků festivalu i prostředí rockových klubů na přelomu osmdesátých a devadesátých let.
V rámci plánovaného Open Air Workshopu, neboli pracovně Zahradní slavnosti, se uskuteční různé debaty, semináře a diskuze s osobnostmi ze společenského a kulturního života. Ale i s hudebníky a vámi. Koncerty i divadla a tradiční open air bohoslužby budou během čtyř dnů propojovat kruh setkání. „Minulost, současnost a budoucnost festivalu - narozeniny, občanská společnost a výročí Charty 77“, to jsou témata, která by měla dominovat celému Workshopu. A bude záležet i na Vás.
Kapacita polooficiálního setkání bude omezena a v tuto chvíli se rozhoduje mezi třemi místy. Brzy vám dáme vědět, pro které jsme se rozhodli.
Proč ne letos na Bojišti?
Po dlouhých osmnácti letech skončila bývalému nájemci Bojiště, za jehož správcovství areál zchátral, nájemní smlouva. Ačkoliv o ukončení nájmu radnice dlouho dopředu věděla, nic zásadního se nedělo. Žádná veřejná soutěž nebo výběrové řízení na pronájem Bojiště radnicí vyhlášeny nebyly, objevila se pouze anketa „Co dál s Bojištěm“, která skončila fiaskem.
Až v měsíci hladu (únoru) se po dlouhých nocí a sněhu objevila oficiální informace, že si město areál nechá prozatím ve své správě. A to je pro nás pozdě. Do té doby nebylo známo, s kým konkrétně je možno uzavřít nájemní smlouvu. Dlouho trvající nejistota pro domlouvání celosvětově známých kapel nepomáhá - a uzavřít úpis s kapelami naši velikosti bez smlouvy na pronájem a podrobností, které vyžadují? Nemohli jsme si dovolit to, co menší metalový festival, s okrajovějším a vyhraněným zameřením, také na Bojišti, který ještě v polovině dubna neměl nájemní smlouvu na areál - tři měsíce před jeho začátkem. Těžko si lze představit, že v listopadu nasmlouváme naše kapely, zaplatíme několikasettisícové zálohy, a ještě na velikonoce nemáme smlouvu na pronájem Bojiště a neznáme její podmínky.
Starosta sice prohlašoval, že k Novému roku bude znám nový nájemce, dodnes tomu tak neni. Podobně zavádějící je i další tvrzení muže z Bílého domu k úřednímu dopisu k Bojišti. Od radnice jsme sice dopis dostali, ale ten nebyl poslán z vlastní vůle či iniciativy radnice, jak tvrdí starosta. Ale byl pouze nic neříkající odpovědí na náš dotaz z října minulého roku, jak to vlastně bude s Bojištěm a co si máme vybrat z toho, když radnice na jedné straně tvrdí, že nebrání festivalům a počítá s nimi a na druhou stranu její představitelé prohlašují, že připadá v úvahu i prodej areálu. Chtěli jsme vědět, jak si vysvětlit slova místostarosty, že pokud se najde zajímavý zájemce, jehož představy budou v rozporu s festivaly, tak ty tam skončí.
V nejbližších dnech čekejte zprávy o zvoleném místě letošního Pow-Wow. Wakan-Tanka!
